Ten nadbytek z citátu klasika. "Přeju svému nepříteli, aby jeho děti vyrůstali v nadbytku". Znovu otevíráme. To že něčeho je pravidelně a dlouhý čas spousta, neznamená, že by rutině změnit v nudu se dovolit mohlo. Boj proti rozmazlenosti. A znovu "zápas o vděčnost".

Nuda plynoucí z rutiny nadbytku.

Jak Slovo Boží promluví?

Bible, Lukáš 15:25/ Starší syn byl právě na poli. Když se vracel a byl už blízko domu, uslyšel hudbu a tanec.

Zavolal si jednoho ze služebníků a ptal se ho, co to má znamenat.

On mu odpověděl: ‚Vrátil se tvůj bratr, a tvůj otec dal zabít vykrmené tele, že ho zase má doma živého a zdravého.‘

I rozhněval se a nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel a domlouval mu.

Ale on mu odpověděl: ‚Tolik let už ti sloužím a nikdy jsem neporušil žádný tvůj příkaz; a mně jsi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli.

Ale když přišel tenhle tvůj syn, který s děvkami prohýřil tvé jmění, dal jsi pro něho zabít vykrmené tele.‘

On mu řekl: ‚Synu, ty jsi stále se mnou a všecko, co mám, je tvé.

Nuda z nadbytku dlouhodobě pravidelného to nazváno být může? MNĚ JSI NIKDY NEDAL ANI KŮZLE. Proč neviděl, že VŠECHNO CO MÁM JE TVÉ? Všechno co otcovo i jemu patří? Co dělat proto, aby to viděl? Bez vlastní snahy syna to jistě nepůjde, ale narušování dnů všedních svátky občasnými, jídla všedního jídlem svátečním a při tom nechtít svátek trvale je asi cesta, kterou rodiče nastavit a udržovat mohou. Těšení se na prázdniny podporovat, ale prázdniny trvalé bez dnů všedních odmítat.

Co jsme se dozvěděli? Boj proti rozmazlenosti ještě na frontě zápasu proti nudě z nadbytku dlouhodobě pravidelného vést. Třeba i o ten nadbytek tak moc neusilovat. Ono to jde i skromněji. Vděčnost rodičům a našemu dobrému Pánu Bohu dětem do srdce vtisknout od začátku je kusem dobře odvedené práce rodičovské a základu solidního.